Malování na tělo henou
Zdobení a malování těla má svůj původ v již prastarých lidských kulturách. Mnohdy nemá účel jen dekorativní, ale symbolický. Malovalo se při významných společenských či náboženských událostech, rituálech nebo ku příležitosti důležitých mezníků v životě člověka.
Hena má též svoji pradávnou symboliku, jejímž významům současný člověk málokdy rozumí, ale vždy tu byly a stále jsou: láska, plodnost, zdraví a štěstí.
Malbě henou se věnují převážně ženy, největší tradici má v severní Africe a v Indii. Malují se nejčastěji ruce a dlaně, nohy a chodidla.
K nejvýznamnějším příležitostem pro zdobení ženského těla henou patří svatba, těhotenství a narození dítěte. Ženy se ale zdobí i jen tak, pro radost a pro krásu, při klidných chvílích strávených s přítelkyněmi nebo s ostatními ženami z rodiny. Vytváření henových maleb se nesmí uspěchat, je třeba klid a více času, a to nám poskytuje příležitost k hovoru, konzumaci dobrot a hýčkání sama sebe v okruhu nám blízkých lidí.
Hena se získává z tropických stromů Lawsonia inermis nebo Lawsonia alba, jejichž listy a mladé výhonky se rozdrtí na prášek. V orientální medicíně se používá jako univerzální léčebný prostředek. Prášek z heny se dováží převážně z Indie a Egypta. Kvalitní čerstvý prášek vy měl mít jasně zelenou barvu.
Hena se též používá k barvení vlasů. Čistá hena dává barvu oranžovou až hnědočervenou, výsledek malování nebo barvení vždy záleží na vašem vlastním pigmentu, proto málokdy u více žen vytvoří hena stejný barevný odstín. Jiné odstíny heny nabízené v obchodech jsou tvořeny bylinnými příměsmi. V případě velmi tmavých a černých odstínů je třeba si řádně přečíst složení, které by mělo být vždy uvedeno, protože této barvy se mnohdy dosahuje přídavkem jedovatých těžkých kovů.
Tu pravou a zaručenou recepturu na barvící směs mívá každá henová umělkyně vlastní. Někdy se její složení přísně tají a sděluje se pouze v rámci rodiny. S různými obměnami je to tedy: prášek z heny, horká voda, citron (rozjasní a vytáhne barvu). Přidávají se též různé oleje, čajový výluh, ocet, červené víno...
Na kůži se maluje buďto tradičně pomocí dřívka, pomocí kornoutku nebo injekční stříkačky.
Protože hena je barvivo přírodní, záleží velmi na teplotě a délce působení. Nejlépe hena chytá na místech s více zrohovatělou kůží tj. dlaně a chodidla. Henový obrázek vydrží na kůži 7-14 dní, záleží, jak moc místo umýváte, trvanlivost můžete prodloužit potíráním olejem.
Protože původ malování henou je v zemích, které jsou převážně muslimské, vyobrazují se hlavně ornamenty a květinové motivy. V Indii má hena velmi složitou a rozsáhlou symboliku.
V současné době je ale hlavní krása a zajímavost vzoru, a hlavně pocit jeho nositelky.
Já sama si občas dopřeji na těle henové výtvory. Ze zkušenosti můžu říct, že dlaně pomalované henou častokrát zapůsobí na vaše okolí více, než trvalé tetování, kterého je teď všude k vidění plno. A navíc, vyšetřit si někdy s kamarádkami třeba celé odpoledne či večer, a věnovat se jen samy sobě, je úžasný balzám na naše vystresované a uspěchané dušičky...
Doporučená literatura: Ulaya Gadalla, Margot Ibrahim: Smyslné tetování henou
Spousta informací pro henové nadšence na: www.hennapages.com